V pořadí již devátý díl cyklu majícího za cíl vám dokázat, že konverzace mezi Čechem a Chorvatem může způsobit řadu nedorozumění, přináší už poněkud pestrou škálu záludných slovíček, která sice najdeme ve stejné podobě v obou jazycích, avšak s odlišným významem.
I když jich v češtině a chorvatštině najdete opravdu spoustu (jak už jste se ostatně mohli přesvědčit v minulých osmi dílech), žádné téma není „bezedné“. Na řadu tak přicházejí různorodější slovíčka, která už nelze s lehkostí zařadit pouze do jedné kategorie.
Zároveň se dostáváme do oblasti slovní zásoby, kterou nutně nemusíte využít při té nejběžnější komunikaci, tudíž je tento článek určený pro mírně pokročilé. Pokud jste si ale prošli předchozích osm minilekcí zábavného kurzu Není hrana jako hrana, budete se cítit jako ryba ve vodě. 😊
Stonání nemusí bolet
Zajímavá jsou hned slovíčka označující nemoc. Pokud narazíte na chorvatský výraz bolest, není jím myšlený nepříjemný tělesný pocit nebo nějaké duševní utrpení, v češtině znamená nemoc. Bolest jako taková se chorvatsky řekne bol – a na základě gramatického rodu pak poznáte, jestli jde o bolest fyzickou (mužský rod „taj bol“), nebo duševní (rod ženský „ta bol“). Tudíž ani adjektivum bolestan do češtiny nepřekládáme jako „bolestný“, ale jako nemocný. V této souvislosti si dávejte pozor na slovo nemoćan (v překladu do češtiny bezmocný).
Do oblasti související se zdravím by vás mohlo chybně zavést i chorvatské slovíčko mrzak. Navíc ani nejde o podstatné jméno, nýbrž jméno přídavné, jehož český překlad zní protivný nebo taky nenávistný. (Jen pro zajímavost: mrzák se chorvatsky řekne bogalj.)
Manželství a nástrahy s ním spojené
Přestože by toto téma bylo bezpochyby zajímavé a vydalo by rovnou na celou knihu, budeme se této problematice věnovat z hlediska jazykového. 😊 Na následující výrazy určitě narazíte i v jiném kontextu, ale když už se mezi záludnými slovíčky nachází i samotné manželství, proč si je za účelem lepšího zapamatování nezasadit zrovna sem.
Takže hned na úvod: manželství je chorvatsky brak. A aby do něj žena vstoupila, musí se vdát – v chorvatštině udati se. (S tímto výrazem rozhodně nemá nic společného české udát se = přihodit se, to bychom museli v chorvatštině říct dogoditi se.) Po této informaci už nepřekvapí fakt, že chorvatské slovo udati nepřekládáme jako „udat“ ve smyslu „uvést“ (např. nějaké informace), správný překlad do češtiny zní provdat (někoho za někoho).
Ve vztahu taky nejednou uslyšíte volim te (od slova voljeti = mít rád, milovat). Opět to sice svádí k jinému významu, nicméně i zde byste se spletli. Pamatujte, že např. při volbách budete birati = volit.
Nejen v manželství se uplatní slovo strast, a to s českým i chorvatským významem. Pouze si dejte pozor na jeho použití. Zatímco strast, jak ji chápeme v češtině, se v chorvatštině řekne patnja, stejně vypadající a znějící chorvatské slovíčko strast v překladu do češtiny znamená vášeň. A takové strasti lze zažít třeba při nevěře či jiné zradě (prevariti = podvést, oklamat). Zde se dostáváme i k výrazu mrziti, což neznamená to, že to podvedeného bude mrzet, ale naopak nenávist vůči tomu druhému (mrziti = nenávidět).
Na chvíli zase optimisticky
Dejme si na chvilku pauzu od slovní zásoby s negativním významem. V chorvatštině narazíte na výraz diviti se. Pojí se se třetím pádem (tedy diviti se komu/čemu), což by se shodovalo s češtinou, kdyby v ní znamenal to, co nás na první dobrou napadne. Ale jak správně tušíte, do češtiny se překládá úplně jinak: diviti se = obdivovat!
Několik dalších stavů a vlastností
Samotné slovo stav bychom z češtiny do chorvatštiny přeložili jako stanje, každopádně i chorvatský jazyk má ve své slovní zásobě slovíčko stav – v tomto případě ale znamená postoj, stanovisko. A jaký stav můžeme zažít? Tak třeba zděšení – chorvatsky užas, nicméně pro hrůzu/děs má chorvatština také výraz strava.
Mezi záludnými slovíčky najdeme i vlastnosti. Pokud je někdo silný, v chorvatštině o něm řekneme, že je jak, výraz jakost překládáme jako síla. (Oproti tomu jakost ve smyslu kvality bychom v chorvatštině vyjádřili slovem kvaliteta či kakvoća.) Do této skupiny můžeme zařadit i chorvatské opak – česky zlý, krutý. (Ekvivalentem českého substantiva opak je v chorvatštině výraz suprotnost.)
Rád bych vás upozornil i na dvě chorvatská podstatná jména, která sice nezapadají přímo do skupiny stavů a vlastností, ale můžete na ně běžně narazit. Jde o pamet a starost. Na první pohled opět slovíčka s jasným významem. Ale pozor! Pamet v češtině znamená rozum, mysl. (Paměť se chorvatsky řekne pamćenje, takže třeba utkvět v paměti lze přeložit jako ostati u pamćenju.) A ani starost není taková, jak se tváří – správný překlad do češtiny zní stáří (české starost = v chorvatštině briga).
Být škrt
Tohle slovíčko jsem si pro vás nechal na závěr, přičemž mezi vlastnosti nepochybně patří. A v tomhle případě můžete i odhadnout jeho správný význam. Nejde sice o škrtnutí jakožto pohyb propisky při přeškrtnutí nějakého textu, ale všem je nepochybně dobře známý hanlivý výraz škrt (šetřílek, lakomec). Nositelem téhož významu je i chorvatské škrt, ovšem pozor, jelikož v chorvatštině jde o adjektivum – česky lakomý, skoupý. Když o vás ale někdo řekne, že jste škrt na riječima, nemá v plánu vás nařknout z lakoty… I když trochu přece jen ano – nicméně jen té slovní. Taková osoba o vás totiž říká, že jste málomluvný, skoupý na slovo.
Znali jste některé chytáky už z dřívějška? Pevně věřím, že ano. Příště vás čeká úplně poslední díl. Do té doby můžete nově nabyté znalosti procvičit a popřemýšlet, kde je následující sezonu využijete v praxi – kouknout můžete třeba na http://www.UBYTOVANIvCHORVATSKU.cz. 😊
