Skip to main content

Po delší pauze vyrážíme za dalším dobrodružstvím, které nám – jak jste se už dvakrát mohli přesvědčit – překlad mezi češtinou a chorvatštinou nabízí. I tentokrát je výběr záludných výrazů opravdu pestrý. Čekali jste romantickou, ale především poklidnou večeři při západu slunce? Tak to ani náhodou. Do jedné kapsy peněženku, do druhé značnou dávku ostražitosti. A vzhůru do restaurace!

Jen si to představte: po celodenní dřině v podobě opalování se jen tak procházíte po nábřeží. Jemný vánek se vám za doprovodu uchu lahodícího šumění moře snaží jemně pofoukat vaši mírně spálenou kůži. Míjíte jeden krámek se suvenýry za druhým… Prostě idyla. Váš cíl je předem jasně daný, a tak se usadíte na zahrádku jedné z místních restaurací, kterou jste si pravděpodobně již předem vyhlédli. Co že to tedy máme v nabídce?

Pití jako vrchol sprostoty

Asi netřeba nějak dlouze představovat ono známé chorvatské slovíčko, které Češi používají ve zcela jiném kontextu. V podstatě se dá říct, že jde pro Čechy o jedno z nejznámějších chorvatských slov, z něhož si leckdy dělají srandu. Řeč je o výrazu piće (s měkkým ć – z hlediska výslovnosti trochu podobné našemu „ť“), který v překladu znamená pití, nápoj. A na pohled možná ještě peprnější tvar pića značí množné číslo. Tudíž taková bezalkoholna pića jsou nealkoholické nápoje.

Pozor si však dejte hned při žádosti o nápojový lístek. Slovíčko napojnica by mohlo lehce svádět k domněnce, že jde právě o nápojovou nabídku. Pokud byste ale ve snaze zapůsobit na místní obsluhu poprosili o „napojnicu“, asi byste dotyčného Chorvata trochu zaskočili, jelikož je mnohem pravděpodobnější, že „napojnicu“ bude očekávat on od vás. V českém překladu jde totiž o spropitné. A jelikož se tato situace opravdu přihodila, věřte, že výraz číšníka byl doopravdy plný překvapení.😊

Mezi nápoji pak můžete narazit třeba i na sok (džus).

Jídelní lístek, prosím!

Ani oblast jídla nebyla ušetřena slov, která se sice ve stejné podobě vyskytují jak v chorvatštině, tak i češtině, ovšem s poněkud odlišným významem. Důkazem je už samotný výraz hrana, který dal název tomuto česko-chorvatskému cyklu a který souhrnně označuje jídlo (ve smyslu „potraviny“), stravu. Zde si ale dávejte dobrý pozor. Slovo strava se totiž vyskytuje i v chorvatštině, zde však s negativním významem (v překladu do češtiny děs, hrůza). Na základě toho už budete vědět, že chorvatské sloveso hraniti se znamená stravovat se (nikoliv „chránit se“, to byste museli použít výraz štititi se).

Chlap či vysokoškolský absolvent jako hlavní chod

Přečetli jste si tento nadpis více než jednou, a stejně máte pocit, že jde o začátek nějakého nepovedeného žertu v duchu kanibalismu? V tom případě můžete být v klidu, pravda je o dost jednodušší. Dost možná totiž v jídelním lístku na tyto dva pokrmy narazíte – konkrétně se jedná o slova hlap (čteme s „ch“) a bakalar. Jako již ostříleným znalcům česko-chorvatských konverzačních nástrah je vám jasné, že po objednání vám nebude naservírován ani muž jako takový, ani úspěšný absolvent bakalářského studia. V tomto případě jste si k večeři poručili obyvatele mořských vod, a sice humra (chorvatsky hlap) a tresku (v překladu do chorvatštiny bakalar).

Objednávku kýty v češtině si raději rozmyslete

Nemusíte se bát trapasu, jde spíše jen o ukázku toho, jak může být překlad mezi chorvatštinou a češtinou úsměvně záludný. Pokud jste dostali chuť na kýtu, použijte výraz but (např. jelenji but je jelení kýta). V chorvatštině sice najdeme podobné slovíčko kita, to má však k naší kýtě daleko. Významů má víc – může jít o kytici, ale také se tak někdy označuje mužský pohlavní orgán.

Tak chutnalo vám, nebo ne?

Zde už ale opravdu buďte opatrní. Pokud se vás číšník zeptá, jestli vám připravené jídlo chutnalo, rozhodně nic nezkazíte výrazem odlično = výborné (za předpokladu, že jste byli opravdu spokojení). Kdybyste totiž řekli, že jídlo bylo „úžasné“, mohli byste obsluhu urazit (užasno v chorvatštině znamená hrozné, strašné).

Stejně tak může být matoucí, když řeknete, že vám jídlo voní. Chorvati toto slovíčko vnímají přesně naopak – vonjati bychom přeložili jako zapáchat (vonj je pak zápach).

Ubrus vs. ubrousek

Jen málokdo po jídle nevyužije ubrousek. Pokud vám jej číšník zapomněl donést, případně uvítáte jeden navíc, nestyďte se požádat o ubrus, rozhodně nebudete působit jako někdo, komu se prostřený stůl zalíbil natolik, že si chce pokrývku stolu odnést jako suvenýr (ubrus nebo také salveta znamená ubrousek, pokud byste měli opravdu na mysli ubrus jako takový, ten se chorvatsky řekne stolnjak).

A která další záludná slovíčka se v restauraci vyplatí znát?

leden = ledový

masni = mastný, tučný

mlak = vlažný (chorv. vlažan = vlhký)

natočiti = načepovat

želja = přání, tužba (chorv. tužba = žaloba)

K tomu, abyste si v restauraci zvládli objednat a zároveň obsluze ukázali, že vám místní jazyk není lhostejný, nemusíte nutně znát všechny výrazy, které se pojí s gastronomií. Určitě ale využijete těchto několik užitečných frází:

Je tento stůl volný? (Je li ovaj stol slobodan?)

Přineste nám prosím jídelní lístek. (Donesite nam, molim vas, jelovnik.)

Co byste nám doporučil/a? (Što biste nam preporučili?)

Dáme si… (Želimo…)

Děkuji. (Hvala.)

Zaplatíme. (Platit ćemo.)

A co vaše oblíbené jídlo? Víte, jak se řekne v chorvatštině? Zkuste popřemýšlet nad tím, co dobrého si dáte při nejbližší návštěvě chorvatské restaurace (nebo co byste si v tuto chvíli objednali, kdybyste měli tu možnost), a vyhledejte si, jak se daný pokrm řekne chorvatsky. Pak už jen zbývá vyrazit na Jadran a ve správnou chvíli oslnit těmi správnými chorvatskými slovíčky. Věřte, že uděláte dobrý dojem.😊