Skip to main content

I v novém roce pokračuje náš cyklus o česko-chorvatských jazykových nedorozuměních. V předchozím článku jsme spíše cestovali – po místech, jejichž názvy připomínají česká slova (pátý díl si můžete připomenout zde). Nyní je opět načase trochu rozšířit slovní zásobu, která by se vám při pobytu u Jadranu mohla hodit.

Záludná slovíčka, která sice ve stejné podobě existují v obou jazycích, ale v každém z nich znamenají něco jiného, se vyskytují opravdu v různých tematických oblastech. A nevyhnula se ani říši zvířat, resp. živočichů. Některá z nich už dokonce znáte – schválně se zkuste rozpomenout, se kterými jste se v předešlých dílech už setkali.

Pokud vás zrovna žádné konkrétní nenapadá, nezoufejte. Ať už jste se do česko-chorvatských jazykových vod v předešlých příspěvcích nořili s námi, nebo jste na tento zábavně-vzdělávací minipořad dnes narazili poprvé, malé opáčko neuškodí. Hned v prvním díle jsme se zmínili o tom, že chorvatské pas neznamená cestovní doklad, ale nejlepšího přítele člověka, tedy psa. (Jen pro doplnění – v Dalmácii se často místo výrazu pas setkáte se slovíčkem ćuko.) A zajímavé je v souvislosti se psem také chorvatské pasmina (v překladu do češtiny rasa). Přestože by se mohlo zdát, že se vzhledem k podobě tohoto výrazu bude dát použít pouze ve spojení s rasou psa, pravda je taková, že se slovo pasmina vztahuje na jakékoliv zvíře, takže můžeme říct třeba i pasmine mačaka (kočičí rasy).

Ti opravdu pozorní si vzpomenou na slovíčko veš a s ním spojený fakt, že v češtině tento chorvatský výraz znamená prádlo, pokud bychom měli opravdu na mysli onoho parazita, chorvatsky se řekne . A třetím slovem, které jste už mohli aplikovat v praxi, přesněji při objednávce jídla v restauraci, je bakalar (treska).

Pojďme se teď ale podívat na nová slovíčka, která nás mohou při konverzaci s Chorvaty zmást. Na některá z nich můžete teoreticky narazit i při návštěvě zoologické zahrady (zoološki vrt).

Chorvatská lavica rozhodně není dobrým místem k sezení…

Ledaže byste se chtěli posadit na hřbet lvici – lavica je totiž opravdu chorvatský výraz pro partnerku lva (lavice/lavička, na kterou třeba v zoo narazíte někde opodál, je klupa).

Pozor si dávejte také na rozlišování samce (v překladu do chorvatštiny mužjak) a samice (ženka). I v chorvatštině se totiž setkáme s nám na první pohled blízkými slovy samac, popř. samica (varianta pro ženu), jenže jde o označení muže, který žije sám, není ženatý (resp. ženy, která není vdaná).

Patka nikoliv chleba, pile není pracovitost

Tak která zvířata se schovávají za těmito chorvatskými slovy? Vcelku běžná: kachna (patka) a kuře (pile).

Hmyz může potrápit i jinak

Také ve světě hmyzu najdeme pár chytáků. Konkrétně takový mravenec se chorvatsky řekne mrav. A zamotat hlavu může kapánek i zdrobnělina mouchy – muška. Toto české slovo se vyskytuje i v chorvatském jazyce, v něm však nemá s hmyzem nic společného. Takže pokud ho při rozhovoru zaslechnete, nebudete už víckrát potřebovat překlad. Chorvatské muška je ženský rod přídavného jména muški, tzn. v češtině mužská/pánská (např. muška odjeća = pánské oblečení). Muška ve významu „malá moucha“ je chorvatsky mušica.

„Pitom“ nemusí být hloupý

Ačkoliv to k tomu opět svádí, nejde o jednu z nadávek, jak by toto slovo pochopili Češi. Pitoma životinja je slovní spojení, kterým máme na mysli ochočené zvíře (pitom = ochočený; chorv. pitomac je pak chovanec, např. nějakého ústavu).

V této souvislosti uveďme ještě trochu zavádějící výraz dobitak. Označuje výhru, český dobytek se v chorvatsky řekne stoka.

Malým doplněním jsou ještě dvě chorvatská slovíčka: tvor a kukati. Zatímco tvor do češtiny přeložíme jako tchoř, sloveso kukati opravdu znamená kukat, ale také naříkat.

Jedna rada na závěr, kdy se obezřetnost obzvlášť vyplatí

Na úplný konec jsem si pro vás nechal slovíčko purica – označení pro krůtu. To by samo o sobě nebylo nijak znepokojivé, protože nám žádné nevhodné české slovo nepřipomíná. Pokud ale zaměníte jednu jedinou hlásku, dostanete výraz punica, jehož překlad do češtiny zní tchyně (konkrétně matka manželky). Takže s trochou nadsázky můžeme říct, že byste si v zájmu vyhnutí se úsměvnému faux pas měli dávat pozor na jazyk. Určitě nechcete Chorvatovi říct, že vaším oblíbeným jídlem je právě tchyně. 😊

Propásli jste některý z předchozích pěti dílů cyklu Není hrana jako hrana? Koukněte na odkazy níže, na kterých se k nim pohodlně dostanete. Můžete tak obohatit svou chorvatskou slovní zásobu a zároveň se naučit další záludná slovíčka, která už brzy můžete použít přímo na místě činu (na kterém konkrétně, už je jen na vás – koukněte třeba na http://www.UBYTOVANIvCHORVATSKU.cz).

Všechny předchozí díly:

Není hrana jako hrana aneb Česko-chorvatská nedorozumění: Díl první (Na cestách)

Není hrana jako hrana aneb Česko-chorvatská nedorozumění: Díl druhý (Ubytování)

Není hrana jako hrana aneb Česko-chorvatská nedorozumění: Díl třetí (V restauraci)

Není hrana jako hrana aneb Česko-chorvatská nedorozumění: Díl čtvrtý (V obchodě)

Není hrana jako hrana aneb Česko-chorvatská nedorozumění: Díl pátý (Geografické názvy)