Skip to main content

V prvním díle cyklu o česko-chorvatských konverzačních přešlapech jste měli možnost se přesvědčit, že k omylům ve vzájemné komunikaci mezi našinci a jihoslovanskými přáteli může s přehledem docházet ještě dříve, než spatříme naše oblíbené Jadransko more.

Po úvodních nedorozuměních na cestě za vysněným odpočinkem konečně přijíždíte do cíle. Vystupujete z auta (případně autobusu) a vdechujete nefalšovaný mořský vzduch. Ostré slunce se opírá do vašich zad, zatímco se s více či méně objemnými zavazadly blížíte k místu ubytování.

O chvíli později se už vítáte se svým chorvatským hostitelem, který se bude v nadcházejících dnech snažit o to, aby vaše vzpomínky na tento pobyt nevybledly stejně rychle jako ono dokonalé opálení, na němž se chystáte usilovně pracovat. A není pochyb o tom, že během této doby budete mít dostatek příležitostí se „na vlastní jazyk“ přesvědčit o tom, že překlad mezi chorvatštinou a češtinou může být pěkně záludný.

Nerezervovali jsme si náhodou byt?

Dnešní doba nám nabízí poměrně velké množství druhů ubytování. Jednou z možností je pronajmout si místo klasického pokoje v penzionu nebo hotelu rovnou celý byt. Běhá vám mráz po zádech, když namísto komfortního bydlení váš domácí opakovaně zdůrazňuje slovo stan? Rozhodně nemusíte propadat panice, že byste snad při objednávce ubytování někde udělali chybu. V chorvatštině se totiž byt opravdu řekne stan. Pokud by měl Chorvat na mysli ono skládací přechodné přístřeší, použil by výraz šator.

Říjen, nebo listopad?

Typickou oblastí, kde se při překladu z češtiny do chorvatštiny a naopak můžete splést, jsou názvy měsíců. Přestože zase tolik nehrozí, že byste se omylem vydali na dovolenou v jiný měsíc než v tom, který jste si pro pobyt původně vybrali, není na škodu být v obraze. Pozor si dejte zejména na červenec, září a říjen. Tak tedy:

siječanj = leden

veljača = únor

ožujak = březen

travanj = duben

svibanj = květen

lipanj = červen

srpanj = červenec

kolovoz = srpen

rujan = září

listopad = říjen

studeni = listopad

prosinac = prosinec

Vítejte ve svém novém domově!

Ani uvnitř vašeho dočasného obydlí nejste před nástrahami v bezpečí (minimálně co se česko-chorvatské konverzace týče). Cesta do pokoje povede vždy přes hodnik, nikoliv však přes ten klasický – hodnik je totiž v českém překladu chodba (chodník jako takový se v chorvatštině řekne pločnik).

„Vaš apartman se nalazi na trećem katu.“ O jakém katovi že je to řeč? Buďte si jistí, že o popravčího nejde. Hostitel tímto naznačil, že vás čeká malá lekce posilování, jelikož svá zavazadla budete muset dopravit do třetího patra, kde se nachází váš pokoj (kat = patro).

V posteli „pokrivač“, na balkoně veš

Jakmile vstoupíte do svého „království“, pravděpodobně budete moci konstatovat, že je apartmán uredni, tedy uklizený (nikoliv úřední).

Pokud jste se ocitli v ubytovacím zařízení alespoň přiměřené kvality, rozhodně zde nebude chybět krevet (v překladu do češtiny postel), v němž se při troše štěstí nachází plahta (prostěradlo) a pokrivač. Nečekejte ale na posteli rozvaleného opraváře střech. Pokrivač je obyčejná deka.

Nedaleko bude určitě i stolica, což není dvojsmysl. Přestože je význam tohoto chorvatského slova stejný jako v češtině, jde také o židli.

V případě, že vás hostitel na první cestě do vašeho pokoje doprovodí, aby vám vše ukázal, nepochybně bude chtít vyzdvihnout přímo pohádkový pohled na moře z balkonu. Najednou ale slyšíte z jeho úst slovo veš a máte sto chutí vzít nohy na ramena, nebudete přece na místě, kde už se před vámi stihl usídlit nevítaný hmyz.

Zadržte! Žádné vši. Rozhlédněte se. Vidíte na svém balkoně šňůru na prádlo? A jsme doma! Veš je v chorvatštině výraz pro prádlo. Vedle něj lze použít i slovíčko rublje (spojení objesiti rublje bychom pak přeložili jako pověsit prádlo).

Koupel ve společnosti hejtmana? Z pohledu Chorvata ano

Toužíte se po náročné cestě umýt? Pak vám jistě přijde vhod sprcha (tuš). Pakliže bydlíte v hotelu, je možné, že vás v koupelně čeká i připravený župan. Pokud ne, a přesto o něj stojíte, může se stát, že hotelový personál svou žádostí trochu zaskočíte – a to z jednoho prostého důvodu: slovo župan[1] označuje úředníka (do češtiny bychom ho mohli přeložit jako hejtman). V tomto případě tedy radši požádejte o ogrtač (v překladu do češtiny plášť, župan).

Teď už jen zbývá usadit se na balkoně se šálkem kávy či sklenkou něčeho ostřejšího a užívat si zaslouženého klidu. A také doufat, že v tomto duchu svůj den také zakončíte.

Pokud se přece jen ještě něco přihodí – například se něco rozbije (taková porouchaná klimatizace není během tropické noci nic příjemného), prostě a jednoduše navštívíte svého domácího, od něhož v takové situaci kromě bezstarostného nema problema pravděpodobně uslyšíte i slovo popraviti. Na základě předchozí komunikace už ale budete s jistotou vědět, že neprožíváte poslední okamžiky svého života. Žádná poprava se nekoná. To se jen klimatizace musí opravit!

A když už vaše plány jen tak lelkovat a pozorovat západ slunce z terasy apartmánu vzaly za své, co se takhle vydat na něco dobrého?  Vyberte některou z okolních restaurací a vychutnejte si místní krajinu nejen očima, ale i prostřednictvím chuťových pohárků.

Snad tedy máte dostatek volného místa v žaludku, ale i v hlavě – pro další nálož záludných slovíček. V restauraci, kam dorazíme hned v dalším díle, ho totiž v obou případech bude zapotřebí.

 

[1] Župan stojí v čele tzv. župy, která odpovídá našemu kraji.